вѣчьнъ

Old Church Slavonic

Etymology

From вѣкъ (věkŭ) +‎ -ьнъ (-ĭnŭ), Proto-Slavic *věčьnъ.

Adjective

вѣчьнъ • (věčĭnŭ)

  1. eternal
    • ⰲⱑⱍⱐⱀⱏⰹ”, in Kiev Missal[1] (in Old Church Slavonic), 915±35?, page (leaf) 3, line 17:
      Ⱂⱃⱁⱄⰹⰿⱏ ⱅⱗ ⰲⱐⱄⰵⰿⱁⰳⱏⰹ^ ⰲⱑⱍⱐⱀⱏⰹ^ ⰱⰶ҃ⰵ · ⱂⱃⰹⰸⱐⱃⰹ ⱀⰰ ⰿⱁⰾⰹⱅⰲⱘ ⱀⰰⱎⱘ
      Prosimŭ tję vĭsemogy^ věčĭny^ bž:e · prizĭri na molitvǫ našǫ
      We beg you, almighty eternal God, look on our prayer
    • from Vita Constantini, 1800700-1800720:
      и ꙗкоже приближꙇи чась, да пакꙑ приметь и прѣставить се въ вѣчнаа жилища
      i jakože približii časĭ, da paky primetĭ i prěstavitĭ se vŭ věčnaa žilišta
      And when the hour to repose and remove to the eternal dwellings approached
  2. age-old, existing since always
  3. permanent, lasting, perpetual, existing until always
    • ⰲⱑⱍⱐⱀⱘⱙ (leaf 64, line 2)”, in Codex Zographensis [Глаг. 1]‎[2] (in Old Church Slavonic), National Library of Russia, 1000±33, page Mt:25:46:
      ꙇдѫтъ си въ мѫкѫ вѣчьнѫѭ
      idǫtŭ si vŭ mǫkǫ věčĭnǫjǫ
      these go to everlasting torment

Declension

Short declension of вѣчьнъ (hard o/a stem)
singular dual plural
masculine neuter feminine masculine neuter feminine masculine neuter feminine
nominative вѣчьнъ
věčĭnŭ
вѣчьно
věčĭno
вѣчьна
věčĭna
вѣчьна
věčĭna
вѣчьнѣ
věčĭně
вѣчьни
věčĭni
вѣчьна
věčĭna
вѣчьнꙑ
věčĭny
genitive вѣчьна
věčĭna
вѣчьнꙑ
věčĭny
вѣчьноу
věčĭnu
вѣчьноу
věčĭnu
вѣчьнъ
věčĭnŭ
вѣчьнъ
věčĭnŭ
dative вѣчьноу
věčĭnu
вѣчьнѣ
věčĭně
вѣчьнома
věčĭnoma
вѣчьнама
věčĭnama
вѣчьномъ
věčĭnomŭ
вѣчьнамъ
věčĭnamŭ
accusative вѣчьнъ
věčĭnŭ
вѣчьно
věčĭno
вѣчьнѫ
věčĭnǫ
вѣчьна
věčĭna
вѣчьнѣ
věčĭně
вѣчьнꙑ
věčĭny
вѣчьна
věčĭna
вѣчьнꙑ
věčĭny
instrumental вѣчьномь
věčĭnomĭ
вѣчьноѭ
věčĭnojǫ
вѣчьнома
věčĭnoma
вѣчьнама
věčĭnama
вѣчьнꙑ
věčĭny
вѣчьнами
věčĭnami
locative вѣчьнѣ
věčĭně
вѣчьнѣ
věčĭně
вѣчьноу
věčĭnu
вѣчьноу
věčĭnu
вѣчьнѣхъ
věčĭněxŭ
вѣчьнахъ
věčĭnaxŭ
vocative вѣчьнъ
věčĭnŭ
вѣчьно
věčĭno
вѣчьна
věčĭna
вѣчьна
věčĭna
вѣчьнѣ
věčĭně
вѣчьни
věčĭni
вѣчьна
věčĭna
вѣчьнꙑ
věčĭny
Long declension of вѣчьнъ (hard o/a stem)
singular dual plural
masculine neuter feminine masculine neuter feminine masculine neuter feminine
nominative вѣчьнꙑи
věčĭnyi
вѣчьноѥ
věčĭnoje
вѣчьнаꙗ
věčĭnaja
вѣчьнаꙗ
věčĭnaja
вѣчьнѣи
věčĭněi
вѣчьнии
věčĭnii
вѣчьнаꙗ
věčĭnaja
вѣчьнꙑѩ
věčĭnyję
genitive вѣчьнаѥго
věčĭnajego
вѣчьнꙑѩ
věčĭnyję
вѣчьноую
věčĭnuju
вѣчьноую
věčĭnuju
вѣчьнꙑихъ
věčĭnyixŭ
вѣчьнꙑихъ
věčĭnyixŭ
dative вѣчьноуѥмоу
věčĭnujemu
вѣчьнѣи
věčĭněi
вѣчьнꙑима
věčĭnyima
вѣчьнꙑима
věčĭnyima
вѣчьнꙑимъ
věčĭnyimŭ
вѣчьнꙑимъ
věčĭnyimŭ
accusative вѣчьнꙑи
věčĭnyi
вѣчьноѥ
věčĭnoje
вѣчьнѫѭ
věčĭnǫjǫ
вѣчьнаꙗ
věčĭnaja
вѣчьнѣи
věčĭněi
вѣчьнꙑѩ
věčĭnyję
вѣчьнаꙗ
věčĭnaja
вѣчьнꙑѩ
věčĭnyję
instrumental вѣчьнꙑимь
věčĭnyimĭ
вѣчьнѫѭ
věčĭnǫjǫ
вѣчьнꙑима
věčĭnyima
вѣчьнꙑима
věčĭnyima
вѣчьнꙑими
věčĭnyimi
вѣчьнꙑими
věčĭnyimi
locative вѣчьнѣѥмь
věčĭnějemĭ
вѣчьнѣи
věčĭněi
вѣчьноую
věčĭnuju
вѣчьноую
věčĭnuju
вѣчьнꙑихъ
věčĭnyixŭ
вѣчьнꙑихъ
věčĭnyixŭ
vocative вѣчьнꙑи
věčĭnyi
вѣчьноѥ
věčĭnoje
вѣчьнаꙗ
věčĭnaja
вѣчьнаꙗ
věčĭnaja
вѣчьнѣи
věčĭněi
вѣчьнии
věčĭnii
вѣчьнаꙗ
věčĭnaja
вѣчьнꙑѩ
věčĭnyję