žemně

See also: zemnę

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *žьmьnь. By surface analysis from žieti.

Pronunciation

  • IPA(key): (13th CE) /ˈʒɛmɲi̯ɛ/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈʒɛmɲɛ/

Noun

žemně f (diminutive žemnička)

  1. a bundle of two handfuls of flax

Declension

Declension of žemně (soft a-stem)
singular dual plural
nominative žemně žemni žemně
genitive žemně žemňú žemní, žemň
dative žemni žemněma žemniem
accusative žemňu žemni žemně
vocative žemňe žemni žemně
locative žemni žemňú žemniech
instrumental žemňú žemněma žemněmi
This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

  • Czech: žemle, žemla, žemně

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.