škleb
See also: skłęb
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃklɛp]
Etymology 1
Deverbal from šklebit.
Noun
škleb m inan
Declension
Declension of škleb (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | škleb | škleby |
| genitive | šklebu | šklebů |
| dative | šklebu | šklebům |
| accusative | škleb | škleby |
| vocative | šklebe | škleby |
| locative | šklebu | šklebech |
| instrumental | šklebem | škleby |
Related terms
nouns
- poškleb
- pošklebek
- šklebek
- úškleb
- úšklebek
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Verb
škleb
- second-person singular imperative of šklebit
Further reading
- “škleb”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “škleb”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “škleb”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026